Bardové a válečníci

Troll

Tak... narodil jsem se jako uplně normální troll v trollí spořádané rodině... dostal jsem aji náký to jméno, ale i trollové mi říkali troll tak se ho časem zapomněl... nic naplat... jak čas ubíhal a já rostl a měl furt hlad (přece jenom byla bída a lidi byli samá kost a kůže)...
moje máti mě poslala jednou na lov do lesa... jako bylo mi to divný že protože na lov se chodilo do vesnice a do měst ale rodině neporučíš... vzlášte né te trollí... a mojí máti už vůbec ne... poslala mě do ňákýho hvozdu.. prej Enwyllion nebo tak...řekl jsem že sem doma do soumraku, ale nějak se to zašmodrchalo...nějak sem prostě už z toho lesa nevylez... divný co...no tak nějak jsem se odnaučil jíst lidi páč tam žádný nebyli takže celkem bída... srnka taky dobrá sem si nakonec řek. Pak přišel ZLOM... teda ne až takovej spiš jenom takovej ZLOMEK...
potkal jsem ňáký lidi co se prej taky ztratili nebo co. Nejdřív sem se jako zaradoval že je srnkám konec ale voni vypadali jako tak nějak dosti neulovitělně...meče sekery a tak... tak sem si řikal že když je nemužeš porazit (a sníst) tak se k nim přidej....teda ja jim moc nerozumim zatím, ale tak chodim po tom lese sem a tam s něma a učím se jejich řeč...
našel jsem si minulej měsíc krásný dvě palice co mam furt u boku kdyby něco... voni maj jakože náký meče ale to nejni žadna bžunda ...jenom samý sek sek a konec... mě se libi když to něco ještě aspon chvilku řve než to umlatim... je to takový dobrodružnější a vůbec...